Josef Smýkal - Tyflopedický lexikon jmenný :

DONÁT, Přemysl * 6. 3. 1954   -  † 5. 7. 2010


Jsou lidé, které nezlomí ani nejtěžší ztráta zdraví. K nim patří i tento český podnikatel. Je lidské hrdinství v člověku někde ukryto, nebo vznikne mimořádným otřesem?

Narodil se v Městci Králové v rodině rolníka. ZŠ navštěvoval v Kněžicích, potom v Jeanech, kde byl jeden rok v dětském domově. V r. 1962 utrpěl těžký úraz způsobený výbuchem rozbušky. Přišel o zrak, levou ruku v zápěstí, na pravé ruce mu zůstal nepoškozený palec a malík a trochu pohmožděný, ale funkční prsteník. V r. 1964 nastoupil do školy pro nevidomé žáky v Praze na Hradčanech, kde základní vzdělání dokončil.

Poté navštěvoval gymnázium pro mládež s vadami zraku v Praze, kde v r. 1974 maturoval a rozhodl se, že se už nikdy nenechá od nikoho zkoušet. Absolvoval odborný kurz pro nevidomé telefonisty, ale po tříměsíční zkušenosti práce v telefonní ústředně se rozhodl pokračovat ve studiu na PrF UK v Praze, kde absolvoval v r. 1981 a získal titul JUDr.

Praxi v oboru práv nevykonával. Pracoval znovu jako telefonní manipulant v telefonní ústředně Městské prokuratury. Zajímal se o práci u soudu, na prokuratuře nebo v advokacii, ale neuspěl. Na notářství mu sdělili, že jako slepý právník u nich pracovat nemůže. V žádosti o činnost ve funkci vyšetřovatele rovněž neuspěl.

Rozhodl se opatřit si potřebnou techniku k tomu, aby mohl zvládnout práci s digitálním textem. Od té doby se změnilo jeho pracovní zaměření, kdy ho více než právo začaly zajímat počítače.

Pokoušel se také najít práci v SI. Dopisoval do slepeckého tisku o různých technických a sportovních záležitostech. Na uvolněné místo šéfredaktora časopisu Zora nebyl přijat pro svou snahu o demokratizaci činnosti mládežnické organizace SI.

Bez trvalého zaměstnání si P. Donát nedovedl život představit. Obrátil se proto na prezidenta republiky, kde obdržel doporučení, obrátit se na odbory pracovních sil. Znovu obdržel doporučení, aby se zajímal o místo v telefonní ústředně, kam se vrátit nechtěl.

Po celá léta odmítání i vytrvalého hledání užitečné činnosti, se rozhodl odejít do Německa. Před realizací se podrobil oční operaci, která se nezdařila, ale našel zde svou budoucí manželku. Své rozhodnutí emigrovat neuskutečnil. Také se mu konečně podařilo získat zaměstnání v SI, kde měl na starosti technické pomůcky. Pracoval asi od r. 1984 několik let a v r. 1988 založil s přítelem družstvo nevidomých členů Spektra. Začali vyrábět slepecké pomůcky. P. Donát byl zvolen předsedou. Dali práci až 200 zaměstnancům.

Po sametové revoluci (prosinec 1989) se Donát stal jedním ze zakladatelů ČUNS a založil si soukromou firmu, kde vyráběl slepecké mechanické psací stroje, slepecké bílé hole aj. Zaměstnával 12 pracovníků.

Přemek Donát

V r. 1992 se rodina Donátových se dvěma alergickými dětmi na doporučení lékařů odstěhovala na venkov. Manželé řešili rozvodovou situaci a náhlý Donátův infarkt; zanechal proto všech funkcí. Založil si však opět živnost a vrátil se k výrobě slepeckých holí. V r. 1995 zpracoval projekt na výrobu braillových řádků. V podnikání se mu dařilo, v manželství nikoliv.

P. Donát nezradil nevidomé přátele, kterým vyráběl pomůcky. Jenže úsilí nestačilo, firma vlivem neutěšených rodinných poměrů padla. Podnikatel byl zaskočen na nejcitlivějším místě, když ho při rozvodu jeho bývalá manželka opustila a zbavila dětí. Zásluhou přátel však značka Donát nezmizela, pozvedli ji jeho přátelé.

Integrace:

JUDr. Přemysl Donát

byl technickým ředitelem projektu orientační pohybové pomůcky pracovně nazvané Ven ze tmy. Byl sám od osmi let úplně nevidomý a kombinace technické představivosti, houževnatosti a idealismu z něj činí ideálního výzkumníka na poli technických pomůcek pro nevidomé.

V roce 1983 nastoupil do funkce koordinátora vývoje pomůcek pro zrakově postižené při Svazu invalidů ve výrobním podniku Meta. Soustředil se především na inovace výroby slepeckých holí (teleskopické hole, odlehčení, nové materiály = laminát) a tenkrát revoluční výrobu stolních společenských her pro nevidomé. Prosadil také jako první dovoz elektronických čtecích pomůcek značky Optacon z USA do ČSSR. Vývoj také zahrnoval zvukové majáčky pro výcvik a trasování.
V r. 1988 založil společnost Spektra – výrobní družstvo nevidomých, kde působil jako předseda. Zde se podílel na vývoji ozvučeného semaforu, prvního v ČSSR. Výrobu poté převzala Tesla Kolín a na základě tohoto prototypu je sériově vyráběn a montován na přechody dodnes. V družstvu Spektra také vznikl a byl realizován pilotní koncept ozvučení stanice metra Hradčanská zvukovými majáky a hmatovými tabulkami pro orientaci nevidomých. Byl také zahájen dovoz použitých elektronických pomůcek (televizní lupy) ze Švédska. V družstvu byly vyráběny také drobné pomůcky jako elektronický JUDr. Přemysl Donátindikátor hladiny (tzv. hladinky), indikátor světla apod.
V r. 1989 založil vlastní živnost, kde se soustředil se na inovovaný vývoj a výrobu mechanických psacích braillských strojů a navázal tak na prvorepublikovou tradici, kterou v r. 1948 zastavila éra měřeníkomunismu. Stroje byly vyváženy i do Maďarska a Polska. Dále pokračoval v inovaci výroby slepeckých holí (vylepšení užitných parametrů – odlehčení, ergonomická rukojeť). Byl ukončen vývoj miniaturního psacího braillského stroje.
V r. 1989 byl zakladatelem České unie nevidomých a slabozrakých, která byla předchůdkyní nynější organizace SONS.
V r. 1994 dále pokračoval v inovaci slepeckých holí, které byly exportovány do Polska, Slovenska a Itálie.
V r. 1995 – 6 byl za sponzorské finance zahájen vývoj braillského řádku. Již na konci roku 1996 byl prodán první řádek 20 + 3 znaků s vlastním hardware a software. V tehdejší době bylo toto zařízení vyráběno pouze v Nizozemí, USA a Německu. Dnes přibylo Rusko a Nový Zéland, kde vývoj ovšem masivně dotoval stát. Výroba se dále rozšířila na modely rozsahu 40 + 3 znaky a vývoj neustále držel krok s trendy informačních technologií (přechod z DOS na Windows, nástup USB portů atd.)